Habešská kočka

Historie Habešských Koček

Habešská kočka se považuje za jedno z nejstarších přírodních plemen, ve smyslu, že do vývoje této kočky člověk nezasáhl až do druhé poloviny 19.století. Po roce 1860 začíná soustavné a systematické šlechtění Habešanek až do podoby, ve které je známe dnes. Chovný standard plemene byl ustanoven v roce 1929 ve Velké Británii.

Původ Habešské kočky je velice nejasný a objevuje se kolem něj spousta teorií. Dnes nejzastávanější teorie datuje prapůvod Habešanek do starověkého Egypta, kde bylo toto plemeno uctíváno jako vtělení "kočičí" bohyně Bastet. Po zániku egyptské civilizace se Habešské kočky rozšířili na území dnešní Etiopie (dříve Habeš) odkud byly před 150 lety poprvé přivezeny do Evropy. Tento až mystický původ Habešanek určitě přispěl k jejich oblibě mezi chovateli z celého světa (podle průzkumu z roku 2008 je Habešská kočka 5. nejoblíbenější plemeno).

Britské noviny The Times se ve svém vydání ze 4. prosince 1871 zmiňují o Habešské kočce, která připlula do Velké Británie na lodi se zastávkou v Indii, aby se zúčastnila 2. Mezinárodní výstavy koček v londýnském Crystal Palace. Tento článek a nápadná podobnost Habešanek s divokou Indickou pralesní kočkou dali vzniknout teorii o původu Habešanek na indickém subkontinentu.

V ostrém kontrastu s výše uvedeným je domněnka, že Habešské kočky se na světě objevily díky pečlivému, téměř staletému, šlechtění Anglického mourka (English Tabby Cats). Angličtí mourci jsou rozšíření po celém světě a s Habešankami je spojuje podobná kresba srsti tzv. ticking.

Prvním doloženým profesionálním chovatelem Habešských koček je angličanka paní Barrett-Lenardová. Ta roku 1868 dostala darem od britských vojáků pramatku všech pozdějších Habešanek, kočku Zulu. Potomci Zulu vznikli jejím křížením s anglickými domácími kočkami. Vzniklá koťátka byla velice odlišná od Habešanek jak je známe dnes. Tělo těchto koťat bylo zavalitější, hlava kulatější a měli malé uši. Jejich bílá kresba na hrudi a proužkování ocasu by bylo podle dnešních kritérií bráno jako chyba ve standardu plemene.

Britští chovatelé naštěstí na tyto negativní změny ve vzhledu Habešanek zareagovali a vyvinuli velké úsilí navrátit Habešským kočkám původní vzhled. V roce 1929 byl ustanoven nový standard plemene Habešské kočky, který bez výraznějších změn přetrval do součastnosti. Ve stejném roce byl založen první klub sdružující chovatele Habešských koček - Abyssinian Cat Club.

Ve 30.letech minulého století byla z Evropy exportována řada kvalitních Habeškých koček do USA a dala vzniknout tamnímu úspěšnému chovu tohoto plemene. V roce 1965 se Habešanka umístila na druhém místě v celonárodní americké soutěži - Best All American Cat. V poválečných letech pomohli kočky a kocouři přivezení z USA zachránit skomírající populaci evropských Habešanek.

V roce 1984 CFA (Cat Fanciers Association) uznala kromě divokého zbarvení Habešanek jako standard i modré zabarvení. Plavá srst byla uznána o pět let později v roce 1989.

FIFé (Fédération Internationale Féline) uznala již v roce 1963 rudé zabarvení (sorrel) Habešských koček jako přípustný standard plemene. Modré zabarvení, společně s plavou barvou srsti FIFé uznala v roce 1982.

Vzhled Habešských koček

Charakteristickým rysem všech Habešanek je tzv. "ticking" kresba srsti. Tento pojem znamená, že jednotlivě chlupy na těle kočky mají dvě až tři barvy. Podle dominance různých odtsínů barev rozeznáváme variety Habešských koček. V současnosti je na světě známo přes 28 druhů zabarvení Habešských koček. Organizace Fifé oficiálně uznala čtyři přípustné barvy srsti: divoká (rudy), modrá (blau) a stříbřité varianty, plavá (beige fawn) a červenohnědou (sorrel).

Habešanky jsou kočky středního vzrůstu - váha dospělé kočky obvykle nepřesahuje 5 kg. Po svých divokých předcích zdědily Habešské kočky pružné a svalnaté tělo a výborný cit pro rovnováhu. Na svých dlouhých nohách dokáží skvěle proběhnout i po úzké větvi nebo střešní římse.

Hlava Habešanky má klínovitý tvar a široké čelo. Uši by měly být široké, nahoře zakulacené s šošolkou chlupů. Oči Habešských koček mají mandlovitý tvar a díky světlému olemování jsou velice výrazné.

Povaha Habešských koček

Habešanky jsou vesměs velice aktivní a temperamentní. Mají rády lidskou přítomnost a bez dostatečného zájmu okolí si jej dokáží vynutit různými kousky. Habešské kočky bývají velikými mazlíčky, kteří dokáží na Vašem klíně příst déle než většina jiných plemen. Svoji rodinu kočka obvykle doma víta nezaměnitelným mňoukáním a radostným skotačením. Vyjímkou nejsou Habešanky, které se dokáží naučit aportovat, otevírat dveře a podobné kousky. Habešské kočky často vyhledávají přítomnost vody, jedná se o zvyk z dob jejich divokého života, kdy blízkost vody byla důležitá pro přežití.

Zajímavosti

V současné době údajně v severní Africe přežívá populace divokých Habešských koček.

Po Druhé světové válce žilo ve Velké Británii pouze 12 chovných jedinců.

V USA se pro Habešanky vžil název "zaječí kočky". Tento název dostaly díky nápadné podobnosti srsti divoké (rudy) variety se srstí divokého zajíce.

V roce 1963 byla prodána Habešská kočka za £ 700. Přepočítáno na dnešní měnu se jedná o cca £ 7.000, což svědčí o veliké vzácnosti plemene v poválečné Evropě.

Na Slovensku se Habešským kočkám říká Abesínské. Toto označení (Abyssinian Cat) je vžité ve většine zemí celého světa. Ojediněle se můžeme setkat s názvy jako Etiopská či Alžírská kočka.

Habeška.cz (Habešská kočka)

Web pro všechny příznivce HABEŠSKÝCH KOČEK

Říká se, že Habešské kočky jsou jedno
z nejstarších plemen, původem z Etiopie.

Standard Habešských koček ustanoven v roce 1929 ve Velké Británii.

Ve stejném roce založen první klub pro Habešské kočky - Abyssinian Cat Club.

Partneři:

Vyhlídkové lety | Pilotem vrtulníku na zkoušku | Servis a opravy elektroniky

Naše kočka dostává to nejlepší od:

Royal Canin| Whiskas | Friskies | Purina ProPlan

Purina Gourmet |